Já jsem začínal v 17 letech s triatlonem, to už bude téměř 10 let. Asi před 5 lety jsem začal daleko více běhat, a to mne chytly i závody v okolí Prahy, kde jsou i různé závody do vrchu Mě prostě baví poznávat takto různé kouty přírody v okolí, mám to spojené s cyklistikou. Na ty menší závody jedu na kole, většinou nějaké kratší do vrchu.

Trénuješ tedy víceméně sám?

Trénoval jsem sám, bez vedení. Jsem z Kolodějí, což je východ Prahy, a byl jsem v týmu Slavoje Koloděje, to je takové amatérské sdružení, původně jsem za ně hrál fotbal, jinak jsem trénoval sám. Teď to je 3 týden, co trénuji v Ker týmu pod trenérem Kervicrem, je to veřejné sdružení běžců, bez příspěvků, může se zapojit kdokoliv, což je tedy úplně skvělé. Nyní bych ale rád zkusil i trénink s atlety, budu podávat přihlášku na Olymp, abych se zlepšil v rychlosti, protože nemám doposud žádné zkušenosti s dráhou.

Chceš běžet i letos, a obhajovat vítězství?

Já jsem se zrovna před pár dny díval na termínovky, ale už jsem slíbil, že ve stejném víkendu poběžíme štafetový závod Vltava Run. Rád bych si ale Maloskalský půlmaraton ještě někdy určitě zaběh, třeba příští ročník, protože na to mám opravdu jen pozitivní vzpomínky. Rád se zmíním o závodě, a udělám alespoň osvětu, mezi tréninkovými parťáky, abyste měli kvalitní konkurenci.

Děkuji za rozhovor a přeji úspěšnou sezonu. 

Rozhovor s Klárou Malou po vítězství v 1.ročníku

(časem 1:29:42) 

Rozhovor probíhal na atletickém stadionu v Jablonci před tréninkem a zkraje rozhovoru otázku položila i Klára.

Jak se ti líbil závod a jeho organizace?

Byla jsem překvapená, že se to tak rychle zvládlo. Je to neuvěřitelné, a ještě to natrasovat, označit, lidé byli u tratě, ukazovali, kudy běžet. Všude, kde by se dalo zabloudit, někdo byl. Občerstvení na trati taky skvělé, i v cíli, ceny pro vítěze pěkné, a všichni v těch duhových bundách Mattonek. Bylo to na jedničku s hvězdičkou pořadatelům. Přihášení na závod taky, stránky závodu pěkné, jen mne napadá, máte stránku také na Facebooku? Je to docela dobré, aby bylo vidět, co se děje nového ohledně závodu a jeho přípravy.

Příprava závodu byla necelé tři týdny, na to zatím nedošlo (dnes už samozřejmě existují, pozn.)

(vstupuje manžel Kláry ) Omlouvám se, že do toho vstupuji, Kláry, mám si vzít tretry? Budeme běhat technické úseky?

Takže Ty jsi, Kláro, zároveň i trenérka manžela?

Spíš spolu jen běháme, je to můj sparingpartner. Můj trenér je stále Zdeněk Truksa, i když už spíše spolupracujeme externě, tréninky si píši sama, ale jedu v jeho škole, co mne Zdeněk naučil. Z té kostry čerpám, jen si to už šiji na sebe, protože se znám, vím, co potřebuji, a také z rodinných důvodů, protože mi spíš vyhovuje trénovat sama z časových důvodů. Když mám skulinku, tak se seberu a běžím. Teď právě jsem Zdeňka poprosila, zda by se mnou nezašel na dráhu, aby mne trochu probudil do závodního módu, protože chci běžet na prvním kole ligy pětku.

Jak jsi se o závodě dozvěděla?

Kamarádka na FB mi psala, sdílela odkaz a webovou stránku na tuto akci, a potom mi ještě psala zprávu, jestli se uvidíme na startu. Tehdy jsem si to přečetla a odepsala jí: "Uvidíme se na startu" (smích). Závod jsem běžela s jejím manželem Martinem Hilpertem a celou dobu jsme se táhli, až na konci, v posledních 5 km mi utekl, o pár vteřin, ale jinak jsme se spolu táhli navzájem, což bylo fajn. Spíš já jeho táhla na začátku, protože jsem to maličko napálila (smích) a on mě v závěru, protože to tempo udržel a já už jsem "umírala".

Znáš trasu závodu?

Ano, znám, ale spíš z kola, protože tam s dětmi jezdíme často do Dolánek, nebo občas i na bruslích, ale běhat jsem tam byla asi jen dvakrát a jsem docela ráda, protože kdybych tam chodila běhat stále, tak bych věděla, jak je to dlouhé (smích). Asi by mne to víc bolelo, proto jsem ráda, že tu trasu nemám až tolik naběhanou.

Trénuješ častěji na dráze, nebo mimo, někde v terénu?

Běhám u nás na vsi, protože bydlím v Pulečném, takže okolo Rychnova, na Kopaninu, les střídám se silnicí a když chci rovinu, nebo něco rychlejšího, nebo pilovat techniku běhu, tak jdu na Střelnici (atletický stadion v Jablonci, pozn.). Že bych někam odjela, a tam běžela, to bohužel ne, i když bych si to občas přála, ale na to nemám čas.

Závod pořádaly jablonecké Mattonky, pamatuješ, že jsi měla být členkou týmu, běžícího štafetový závod "VltavaRun" ?

Ano, vím, že jsi mi o tom říkal, docela mne to i lákalo, i když trenér se na to netvářil, ale to jsem čekala Alberta, mého třetího potomka (úsměv).

Můžeš mi říct, jak zvádáš běhat, trénovat se třema dětma, kde hledáš skulinky na trénink?

No, horko těžko, buď jsou rozdané po sociálních zařízeních, to znamená škola, školka, a ten nejmladší, když spí, tak jedu sem (na stadion Střelnice pozn.) a dokud spí, tak kroužím po oválu. No a nebo když je mám doma všechny, jako teď, když byla karanténa, to se nechodilo nikam, tak se už pohlídají sami. Buď dám toho malého spát, a ti tři (9, 6 a 3 roky),  to zvládnou sami tu hodinku se ohlídat, nebo to vydrží u televize.

Už jsi po karanténě závodila, nebo to byl Tvůj první závod?

Byl první, a protože jsem teď docela trénovala, když na dráhu se nedalo, tak jsem hodně běhala v lese, po cestách, silničkách a říkala jsem si, že je úplně ideální to zkusit, když mám teď docela naběháho i na silnici. A teď jsem chtěla zase zkusit zaběhnout něco na dráze.

Ano, viděl jsem včera, pěkný výkon na 1 500 m a v tom vedru (rozhovor proběhl dva týdny po Maloskalském půlmaratonu).

Děkuji, ono to vedro se dá vydržet, na 1 500 m. Občas nepříjemně zafoukalo, ale jinak to docela šlo (vítězství a čas 5:13,65 , pozn.).

Nyní se chceš ještě zaměřit na dráhu, nebo plánuješ i jiné delší silniční závody?

Příští týden chci běžet na lize 5 km, ta včerejší patnáctka byla takový testík rychlosti, zase po delší době tretry na nohách, ale během prázdnin bych ráda běžela i něco delšího. Třeba jsem viděla Zátopkovu desítku, to jsem nikdy neběžela, je to v Houštce ve Staré Boleslavi.

Ano, to je Zátopkův týden, závody, které běžel Zátopek v Helsinkách v pořadí, jako tehdy na olympiádě, i ve stejné dny. Začíná se desítkou...

Aha, všechno, celou trojkombinaci, no bych tedy nedala, snad se to nemusí běžet vše, zkusila bych jen tu desítku, a určitě ani s půlmaratony nekončím. Chci určitě dál pokračovat a nějaký si zaběhnout. Pravidelně běhávám Rychnovský půlmaraton, pokud tedy nejsem právě těhotná (smích), tam je ale docela velké převýšení, na Kopaninu a tak, ...a je to den, dva před Běchovicema, ty proto neběhám, kdysi jsem je běžela, ale to už je dost dlouho. Musím si nějak projít kalendář, co a kdy běžet. Ještě Eleven Český ráj půlmaraton se mi líbí, asi 2x jsem ho běžela, ale jinak vlastně Maloskalský byl můj pátý, takže velké zkušenosti nemám a maraton jsem neběžela nikdy. A na Elevenu na Kosti, to je půl na půl terén se silnicí, nikdy jsem neběžela čistě silniční půlmaraton, jako se běhá třeba při Mistrovství republiky v Pardubicích nebo pražský. S těmito masovými akcemi žádné zkušenosti nemám, líbí se mi spíš tyhle malé závody.

Jak jsi zvládla terénní úsek pod Hrubým Rohozcem? Nerozhodilo tě to?

Nene, vůbec ne, bylo mokro, vím, že den předtím dost pršelo, tak to trošku smekalo, ale to k tomu patří a nemá to vliv na celkový čas. Prostě se to proběhne a pak se zase srovná rytmus na asfaltu.

Děkuji za rozhovor a případně Tě rádi uvídíme i příští rok na závodě.

Dobře, napíšu si to do kalendáře, a bude to další z mých oblíbených půlmaratonů.

Rozhovor s vítězem kategorie mužů, Petrem Leitkepem, který dosáhl času 1:18:39

Ahoj Petře, dovol, abych Ti pogratuloval k vítězství, můžu se zeptat, jak si se dozvěděl o závodě?

Viděl jsem to na facebooku a potom mi o závodě říkal i Vítek Pavlišta. Ten už byl ale přihlášen na Pětadvacítku v Mnichově Hradišti, tak nemohl přijet.

Už si po karanténě závodil?

Ne, byl to první můj závod.

Jak si trénoval v posledních třech měsících?

Musím říci, že jsem teď naběhal docela hodně. A to i díky dceři, která dělá biatlon. Vozím ji na tréninky a volný čas využiji k tomu, že si jdu zaběhat. Dlouhou dobu jsem se také potýkal s bolestmi achilovky. Díky kamarádce a fyzioterapeutce Janě Svatošové se ale vše v poslední době zlepšilo. Jana mi krom jiného také píše tréninkový plán, což mi pomohlo v navyšování objemu a hlavně jsem začal trénovat systematicky. Teď se soustředím hlavně na dlouhé výběhy, přidávám k tomu kopce a zatím jsem vynechal dráhu. Jakmile se objeví nějaký zdravotní problém, hned to s Janou řeším pomocí terapie, speciálních cviků nebo rehabilitace. Takže spolupráce mne vyhovuje a posouvá mne výkonnostně nahoru. Co se týče závodů, chystám se na Jizerskou padesátku, kterou běhám pravidelně.

Tady na Maloskalském půlmaratonu jsem si svým časem a díky certifikované trati splnil kvalifikační limit na mistrovství ČR v maratonu. Kvalifikační limit jsem si chtěl splnit na jaře na veteránském mistrovství světa na Madeiře, které se ale kvůli koronaviru nakonec nekonalo. Takže jsem opravdu rád, že jsem mohl běžet na Malé Skále na přesně změřené a certifikované trati. Líbila se mi i trasa. Jezdím zde s dětmi na kole, je to moc hezká trať a krásné okolí a tak jsem byl moc rád, že se tam takovýto závod konal. Velmi mne překvapil i výsledný čas v cíli, kterému dopomohla i rychlá trať. Jsem prostě maximálně spokojen.

Měl jsi nějaký taktický plán anebo krizi na trati?

No, nevěděl jsem, kdo se bude závodu účastnit. Když jsem viděl, že tam je jablonecký Pavel Skřivánek, tak jsem si říkal, že s ním to asi nepůjde. Je to mladý a rychlý běžec. Také to hned od začátku táhnul a několikrát zkusil i nastoupit. Ale udržel jsem se. V Dolánkách se mi běželo opravdu dobře a chvíli jsem to táhnul i já. Na čele nás střídal i Milan Kohout z Liberce, bývalý desetibojař, spíše silový závodník, který se ale postupně přeorientoval na vytrvalostní závody. I ten byl nakonec v cíli velice spokojen a tak dobrý čas nečekal.

A potom jste Pavla Skřivánka setřásli?

Říkal jsem si, jestli se třeba nešetří a tak jsem zkusil zaútočit na železničním mostě přes Jizeru, kam jsme doběhli všichni tři společně. Bylo to jediné místo, kde je stoupání. Tak jsem to tam napálil, běžel jsem opravdu rychle a při seběhu dolů už jsem měl tak 50m náskok. To mne nakoplo a řekl jsem si, že to zkusím udržet až do cíle.

Jak se běželo po louce pod Hrubým Rohozcem?

Tam jsem já tedy získal, mě se tyhle technické pasáže líbí. Kluci na té louce trochu ztráceli, i když tam po tom dešti nebylo kdovíjaké bláto. Takže to bylo v pohodě.

Na trati jste se značením problém neměli, když jste viděli naší předjezdkyni?

S tratí nikde problém nebyl, tam to bylo jasné.

Kam řadíš vítězství v tomto úplně novém závodě?

Opravdu si toho cením, po tom, co jsem začal trénovat, se mi běželo opravdu dobře. Byl jsem překvapen, že jsem to vydržel až do cíle a že jsme porazili Pavla Skřivánka, protože jsem čekal, že ten nám uteče.

Jaké máš plány pro zbytek jarní sezony i zbytek roku?

Trénujeme s Janou na letní Jizerskou50 a když vydrží zdraví a nohy, tak bych tam chtěl zaběhnout určitě pod 2:50 nebo alespoň pod 2:45.

Děkuji a rádi Tě uvidíme i na případném druhém ročníku

Ano, to budu rád, bylo to opravdu pěkné, všem se to tam moc líbilo. Teď jsem mluvil s klukama, kteří se na závod ptali. Řekl jsem jim, že trať byla opravdu dobrá, navíc to okolí, příroda, organizace super, takže všechno bylo v pohodě.